pondělí 22. července 2013

Tažení Rumunsko 2013

Sestava

Tok

Navigátor a hlavní mechanik, sedlá kejvačko panelku s převodovkou z 634 a s PAVem. Vyznačuje se nekompromisním dodržováním rychlosti. Obzvláště v těžkém terénu kde všichni pečou spojky a sotva kličkujou Tok drží 10km/h.

Drobek

Mechanik, bastlíř elektrovychytávek a nouzový zdroj potravy. Stroj jeho volby je Jawa 350 634 kterou koupil za 2500 z pochybného inzerátu a přetvořil ji na transportér se kterým doma kácí tůje. Včetně samodomo PAVa s nosností přez 100kg.

Malej

Bruslař a pilot beze strachu. Jede na Jawe 350 640. Jeho trumpetka za 25,- z Tesca se stala znamením vejletu.

Bakoun

Tetrisák a ladič karbce. Skoro každou zastávku si Bakoun krátí chvíli přeskládáváním věcí na motorce nebo laděním směsi. Stroj ČZ 250 471

Lobo

Neohrožený pilot a autor tohoto blogu. Motorka DR 650 aka mothership, buldozer či drtič haxen . Oblíbená kratochvíle valení se s DRkem v bahně.

Dráp

Zelenáč. Tohle byl Drápův první vejlet. Zvládnul ho dobře i přez jeho kinder motorku (Kawasaki ER 5) a vyhlášení jako nejvetší bukvu na nudapáži.

Vejlet

Sobota

Plánovaný výjezd se nepodařilo zcela dodržet. Malej si nezvlád opsat číslo takže my čekali na Drápa a Dráp čekal doma u telefonu. Nakonec sme ho pullnuli přez FB a vyrazili asi s půlhodinovým zpožděním. Bakoun: ještě v pátek jsem dodělával držáky motobrašen a něco po 11. hodině večerní jsem naložil všechny věci na mašinu a mohl jít spát. 10 minut před plánovaným odjezdem jsem sedl na mašinu, chystám se ji nakopnout a HOVNO! Držáky brašen bránili řadičcce. Najednou telefon, určitě volá Dančí. Co teď? Není čas... Flexu do ruky a uříznout kus držáku. Přišla SMS. Nečtu ji, sedám na mašinu a valím, co to jde, vstříc místu srazu. Dojedu na místo srazu a nikde nikdo. Tak kouknu na SMSku a tam něco ve smyslu, že někdo brzdí a nemám pospíchat. Tak jsem jel pomalu naproti, na benzíně jsem si chtěl koupit gumicuky, slezu z motorky, slyším povědomý rachot 2T motorů, tak zase sedám na mašinu a řítím se za nimi. Nakonec jsme se všichni spojili na smluveném místě a mohli pokračovat. Další zastávka byla směnárna ve Vysokém Mýtě, kde sme nabrali pár Rumunských Lei a dali sváču. Snažili jsme se nabrat co nejvíce km, s minimálníma zastávkama a po silnicích 1. třídy sme se dohrabali až na Slovensko. První poruchu měl Malej, vždycky po přidání plynu se to začlo dusit a chcíplo, málem ho přejeli fízlové, když to zkoušel projet. Nakonec to bylo jehlou. Spali jsme na Slovensku hned u cesty, byly tam hrozný mraky kobylek hlavně nás děsili ty s žihadlama.
Najeto 555km

 Neděle

Vyhrabali jsme se asi v 9 ráno a kolem poledne jsme už byli v Rumunsku. Drápovi se po cestě utrhlo spojkový lanko na kinder motorce a zanedlouho přišla první ochutnávka terénu.
Asi 3 km rozbahněný loučky kde jsme ušetřili pár set metrů oproti asfaltové silnici. Byli jsme tam zaseklý tak hodinu. Hned v první louži sem neodhadl rychlost a nahodil si kalhoty až po kolena. V další vesnici Drobkovi přestala jet motorka, po chvíli jawení se to samo spravilo, při odjezdu sme se něak roztrhali a Já s Bakounem Malym a Drápem jsme přejeli odbočku, minuli několik povozů s cikánama a když sme zastavili a řešili kde jsou ostatní, povozy nás dojeli. Bakoun si je fotil a pak musel zdrhat když po něm chtěli $.

Nakonec jsme to otočili. Po cestě zpátky k ostatním mně málem sejmul kůň, lítal tam jak trefenej po poli a nabíhal autum do cesty. Další atrakce byla vesnice totálně pokrytá bahnem, to jsme moc nechápali. Bakoun: cesta vypadala jak když každý vezme rýč a začne rýt před barákem...





Pak jsme projeli takový kratší serpentíny, potkali stádo krav na silnici, vzali ještě pár km offroadu kde Drobek hodil parádní rybičku a zakempili jsme na louce kousek od cesty. Tady jsme taky zjistili že má Dráp panickou hrůzu z hmyzáků, vřískal jak malá holka a smažil brouky paralizérém co měl na baterce ale pak si ji ve tmě někam položil a vřískal ještě 2x tolik.
Najeto 385km

Pondělí

Ráno probíhala drobná údržba. Tok měnil ložiska v předním kole, na což se před odjezdem vybodnul. A Drobek rovnal ohnutej padák. 
Výjezd asi 10h Berlínskyho času. Po asi 20km sme najeli na silnici ekvivaletní rozblácenýmu peklu. Ujeli sme tak kilák a pak to vzdali, Malej zas bruslil a musel dloubat bahno z předního blatníku asi půl hodiny než se mu začlo zas točit kolo. Nejhorší bahno bylo kolem takovýho domku ze který jsme řevem motoru vylákali 2 cikány. Naštěstí jen fandili. Obzvlášť když sem tam hodil tlamu.
Následoval takovej menší horskej přejezd, na hřebeni byl parádní rozhled všude pěkná travička, jako z pohádky. V jednom místě sme rozehnali stádo ovcí a doráželi na nás psi. Pak sešup prudkou štěrkovou cestičkou.
Proplejtali sme se různejma vesničkama, místní z nás měli všude Vánoce. Zaujal mně chlápek se ženskou který proti nám táhli na káře barel s mlíkem, koukal sem na tacháč a další vesnice byla 10 km daleko. Najeli jsme na prašnou cestu, pokusil sem se tam o skok na můstku ale stejně ho nikdo neviděl jak se zaprášilo když sem za to vzal. Dráp si stěžoval že v dírách táhne svody po zemi tak sme dali přestávku a zvýšili mu předpětí na tlumičích, Malej přitom nezvlád práci se stojánkem a dorazil blinkr.
Místo na spaní jsme našli ještě za světla. Na takový zarostlý polňačce u starejch kolejí. Něco tam celej večer vydávalo hrozný pazvuky, něco mezi skřehotáním a kdákáním, Drobek se bál aby to na nás v noci nepřišlo a nenakladlo do někoho vajíčka, pár lidí přemejšlelo že budou radši spát ve spacáku hlavou napřed, chvíli sme pročesávali keříky a pak se šli radši navečeřet. Večer když jsme seděli u ohně se najednou odněkud vylouplo několik set ovcí. Pasák je vedl domů za naprostý tmy, jeden ze psů se u nás zastavil a chvíli ležel u ohně. Pak to zabalil a my šli spát, v noci tam něaký psi vyli na měsíc. Docela sem sral, nepomáhalo ani když jsme troubili, ale pak sem si přetáh spacák přez hlavu a něak usnul. Ráno sem měl obě nohy takže dobrý.
Najeto 294km

Úterý

Ráno zas probíhala lehčí údržba napínaní řetězu atp. Našel sem si stylovou podložku aby se mi nebořil stojánek - starý kozačky. Vyrazili jsme asi v 9 ráno.
Asi po kiláku nás čekalo zas pěkný bahno, Drobek se válel pak tam chytil slušnej nerd rage. Malej bruslil předním Dráp zas zadním. No klasika.

Když jsme se konečně dohrabali na silnici, Drobkovi se netočilo kolečko na PAVovi. Táhl ho po asfaltu asi 200m smykem než si všim a zastavil, PAV skákal a lítal ze strany na stranu. Zase jsme dloubali bahno klacíkem.



Brali jsme benzín před Transfagarasanem. Malej si tam všim že mu bahno v blatníku dře kolo, začal to dloubat a najednou vypadly dobrý 3 kila hlíny. A přímo u stojanu, ty z nás museli mít radost. Přesunuli jsme se kousek dál do stínu na briefing, byl tam takovej kamenej domeček jako kasička, přemejšleli sme jak to odvízt a pak tam votravovali tam něaký 2 babky, chtěli konzervy a čokoládu, vyměnil sem s nima 2 tyčinky za trochu borůvek. Rozdělili sme se na rychlou a pomalou skupinu a razili na Transfagarasan, hlavní atrakci vejletu.

Začátek Transfagarasanu ještě opravovali takže tam byla sem tam vyfrézovaná díra. Kousek dál už byla pěkná silnice a všude parádní rozhled. Počasí se vydařilo. Ve spodnějši části jsme potkali i pár náklaďáků ale vždycky hodili blinkr doprava a odsunuli se kam až to šlo. Takže pohoda. Na hlavní části přejezdu byl zákaz vjezdu mezi 21-7h. Bylo tam 3 prdele motorek, samý BMW a podobný cestovní. Já Bakoun a Dráp jsme se byli podívat u takový zdi pár set metru nad silnicí. Myslel sem kdoví jak jsme tvrdý ale při cestě dolu jsme si všimli že jdeme celou dobu po vyznačený trase.

Vrchol Transfagarasanu prochází tunelem kde se nesmí troubit. Tak jsme to uvnitř aspoň pořádně protůtovali. Taky v tom tunelu nikdo nic neviděl ani se světlama jak nebyl člověk rozkoukanej. Cestou dolu jsme v jednom místě čekali než přejde silnici stádo ovcí. Strávili jsme tam tak 15 minut. Jel sem za docela svižnym taxikářem ale to Malýmu nestačilo a vzal mně i taxikáře a letěl střemhlav serpentínama dolu. Nechápu jak to projížděl tak rychle, sotva sem se ho držel na DRku a Bakoun hned za mnou. Ten to tak rval ze mu pak ulít vejfuk. Zastavili jsme u řeky ve stínu hodili oraz a začli to bastlit. Zkejsli jsme tam tak hoďku, dvě. Umyl sem si v řece trochu kalhoty a zastavili u nás další 3 Češi na pokec. Hrozně nás obdivovali na jakejch verkách vetšina jede a Bakounovi dali stahovačku aby jí pojistil ten vejfuk. Tok jim vyznačil na mapě pár horskejch přejezdů a zas valili dál. Bakoun: vsadím, že proklínají Toka dodnes...
My jsme dožrali a dobastlili a taky vyrazili. Jenže všichni byli něaký nedočkavý a ujeli mi. Já si ještě dozapojoval Ghosta a frčel. Asi po 5 km už mi bylo divný že na mně ostatní nepočkali a vzpomněl sem si že byla řeč o cestě po 2. straně jezera. Tak sem to otočil a chvátal zpátky na most který byl pár metru od místa kde sme jawili, na druhé straně jezera byl lehčí terén. Ujel sem 2-3km a zas se divil že nikdo nikde. Hrabal sem mobil a vysílačku a v tom slyším přes jezero klasický zvuk 350. Zas sem to otočil a konečně sme frčeli dál. Pod Transfagarasanem byla hustá přehrada. A za ní další tunel do neznáma, byl v něm prudkej stoupák a vyjetý hluboký koleje.

Cesta dál byla šotolinou, chvílema pořádný šutry na cestě. Rychlá skupina jezdila kousek napřed a vždycky čekali u odbočky protože nemohli vystát Tokovo neúprosné tempo. Pak se do vedení dostal Malej s Bakounem a přejeli odbočku, 15 minut jsme čekali jestli se nevrátěj a pak sem pro ně jel. Byli asi 3km napřed a čekali před úsekem kterej už nešel vyjet. Ta samotná zajíždka byla taky slušná. Hustej stoupák plnej kamenu velkejch asi jako tenisáky. Při cestě zpátky tam Malej hodil tlamu, ulítlo mu sedlo vysypalo všechno nářadí a baterka zůstala vyset jen na drátech. Jako bych se viděl minulej rok.


Připojili sme se k ostatním a frčeli dál. Na chvíli sem si prohodil s Drápem motorky. Kus dál se silnici stočila podél řeky a asi tady měli taky povodně, cesta vypadala chvílema jako koryto řeky, byla tam naplavená taková hráz z bordelu. Když sem jí přejížděl trochu sem si přidrtil nohu kufrem. A kousek dál byla většina cesty vymletá úplně. Ještě tam byl v jednom místě podemletej most a pak už jsme se napojili na trochu lepší cestu....normální šotolinu. Křižovatkou kam jsme přijeli zrovna projížděl takovej menší náklaďák a řidiči z nás byli uplně vykulený kde sme se to tam vzali a hned se ptali jestli tam projedou. Tak sme posuňkama naznačili že ne, že sotva na motorkách a jelo se dál.
Ale ne moc daleko, google měl cestu přes rozvodněnou říčku a za ní hned do kolmýho srázu. Cesta okolo nebylo o moc lepší taky do kolmyho srázu ještě s velkejma šutrama. Našel sem tam izolátor z VN vedení. Škoda ze měl asi 40 kilo jinak bych si ho možná vzal. Nakonec sme jeli uplně okolo po "normálních" cestách.
Zakempili jsme těsně před setměním u potoka. Pálili sme tam něaký roští který moc nehořelo, byla toho hrozná halda a vždycky kousek čapnul a vyhořel takovej sloupec ale nic okolo nechytlo. Nakonec sme to polili petrolejem.


Najeto 194 km

Středa

Ráno jako obvykle začlo údržbou, Já se mírně vyfailoval když sem chtěl dát DR na stojan. Vyrazili jsme před 9. Kousek od kempu byl pěknej sráz kde se zas vyfailoval Drobek. Vzali sme benzín a jeli na další atrakci - Kralovská cesta.


Ta začla pekelným stoupáním lesní cestou. Sjel sem tam do neakejch šutrů a chcíplo mi to. Zbytek úseku sem musel vyjet se zavřeným benzínem, na plovák už to bylo moc prudký. Pokračovala písčitejma serpentínama. Drobkovi tenhle spodní úsek vůbec nedávala spojka, každou chvíli musel čekat než mu vychladne a zase začne fungovat. Docela vtipný bylo když sme na ně čekali na kopci a popichovali vysílačkou jestli nechce vyjet na kopec ze mu není moc dobře rozumět. Pak tam ještě chytil šutr řadičkou a ohnul si jí, tak sme dali oběd a rovnali. Kousek dál sem ztratil balanc, šláp si nohou a vzápětí si ní kufrem pěkně zavoral. Rozchozoval sem to ještě 2 dny.
Další úsek byl zase prudkej stoupák lesní cestou, udělali sme tam pauzu na sváču a zbytek cesty už vedl v podstatě po hřebeni. Přes cestu bylo pár závor a několikrát na nás vyběhli psi. Kolikrát se ani nebáli houkačky. Byl tam super výhled, udělali sme tam pár společnejch fotek. Nakonec sme vyjeli ze zákazu vjezdu. Na to že to měla bejt totálně vyhlášená Královská cesta se tam moc lidí nevyskytovalo, asi 2 pasáci. Celkem nám trvalo jí projet skoro 8 hodin, 100km neskutečnejch krpálů. Byli sme uplně zničený, ale asi nejhezčí úsek vejletu, pro zajímavost sem přiložil výškový profil.
Pak sme se napojili na Transalpinu a přejeli vrchol, místama sme jeli mrakama a pak dolu. Byl tam parádní asfalt zvlášť ve spodní části. Malej s Bakounem to tam hrozně prasili, já sem byl krapet pozadu, mysel sem že někomu ulít hadr ale byl to jenom něakej tygrovanej nátělník. Bakoun: pro mě asi nejlepší silniční úsek v životě, i na těch polodrapách se to nechalo klopit až do krajů. Tygrovaný nátělník si poté oblíbil Dráp, který ho nosil do té doby, než zjistil, že z 2. stranu je rozjeté obrovské hovno se vzorkem pneumatik.


Pod kopcem sme zastavili ve vesnici na briefing a rozhodli že máme hor plny kecky a že se pojedem podívat k moři. Udělali sme pár kiláku a zakempili.

Najeto 309km.

Čtvrtek

Moře daleko a čas se krátil takže sme jeli po silnicích 1. třídy na dálnici. Obchvat Bukereště byl obzvlášt výživnej, prašná cesta, hroznej hic, jeden nákladák za druhym, každejch 100m stopka a všude se motaj prodavači který cpou řidičům boty, iPhone apod. Ze stopek si místní řidiči moc nedělaj jakmile na hlavní někdo zaváhá hned se tam naštosujou auta a nákladáky z vedlejší. Před nájezdem na dálnici sme dali oběd a pitstop pod mostem.

Přejeli sme ten kousek dálnice a zbytek cesty k moři byl přes vesničky aspoň že tam byla asfaltka...teda až na jednu zkratku asi 15 km od pláže. Bylo to přes vesnici a pole hroznym blátem kde naše průměrná rychlost byla 2 km/h, oba dva km. Já měl bahno až na zádech a pro Drápa sme se museli vracet Tok to tam dokonce položil.

K nudapláži sme se dohrabali asi v 7. Shodili oblečení a letěli do moře, Dráp hlásil neskutečně buzerantský hlášky, pak si na sebe vzal  (jen) ten tigrovanej nátělník a tím tomu dal uplně jinej rozměr, ale nejvetší prdel byla když sme si všimli ze je na tom nátělníku obtisklý kravský hovno ve tvaru pneumatiky. Pak sme se nažrali a rozložili kemp. Bylo tam několik toulavejch psů, nechali sme zahumusený ešusy kus dál, aby ja vylízali a my je nemuseli drbat od zaschlýho jídla. Taky tam bylo hroznejch šneků který s oblibou lezli pod karimatky a plachty, to pak jen člověk slyšel zachroupání a nadávky. Dráp s Malym se šli podívat na něakou zábavu kousek dál na pláži. V noci byla pěkná bouřka a psů se vyrojilo jestě mnohem víc a snažili se schovat k nám pod plachty, to já sem teda už spal. Bakoun: v noci pršelo a pes, co se snažil dostat k Tokovi pod přístřešek, dostal pěknou spršku vodou, co se vyvalila z plachty...
Najeto 376km

Pátek

Ráno sluníčko vysvitlo jen chvílema a na pláži ani noha tak sme to zabalili. Škoda že ten nejhorší pařák byl předchozí den koloně :-/. Obhlídli sme něaky námořní muzeum a jeli na dálnici.
Tam všichni usínali za jízdy a pak to Drápovi přestalo jel, Tok jel napřed. Chvíli sme se v tom vrtali a zjistili ze má v hajzlu svíčku. Taky si všiml ze má přední kolo úplně ohoblovaný od bláta nalepenýho v blatníku. Než sme to vydloubali a vyměnili svíčku začlo krápat a zprava se táhli černý mraky a zvedal se vítr. Myslel sem že tomu ujedem ale odřízlo nás to a vítr zesílil na orkán. Voda letěla vodorovně zprava, levou půlku sem měl ještě suchou a koukám odpočívadlo, chtěl sem se tam schovat a oblíct do nepromoku, jenže sem si nevšim ze tam je asi 15cm hluboká louže  a vjel do ní asi v 50tce, tím na mně nezůstala suchá ani nit. Jenom boty ještě nebyly úplně nasákly tak sem natáh návleky a přečkal ten nejhorší vítr. Ostatní čekali kousek napřed u kraje. Přesunuli sme se na benzínku a dělali tam chvíli osudu. Já sem jim tam napůl vyvrátil lucerničku u vchodu kufrem a Dráp vždycky otevřel dveře a zahlásil do prodejny Mordóór. Když nám došlo že už víc mokrý bejt nemůžem tak sme jeli dál. Tok na nás čekal suchej na poslední benzínce na dálnici.
Projeli sme Bukurešt a zakempili. V Bukurešti se jezdí jak na divokym západě všichni se tam motaj na jedný hromadě červená nečervená. Večer sme udělali velkej oheň a sušili. V noci zas pršelo.
Najeto 689km

Sobota

Ráno jel tok s drobkem sehnat nový kolečko na Drobkovýho PAVa, přišel v terénu o ložiska, sehnali kolečko z rudlu na trhu a v autoservise je hodili k soustružníkovi, udělali rozpěrky a nabastlili do kolečka ruský ložiska. Vypadalo pěkně ale vydrželo asi 120 km a pak rána jak z děla a Drobek než stačil zastavit tak bylo kolečko na sračku. Nakonec se to zkombinovalo se starym kolečkem a jelo se dál.
Udělali sme briefing a dohodli že se vybodnem na český vesnice a pojedem rovnou domu. Takže stíhací jízda a zbytek vejletu už se moc nedělo. Trochu sme zmokli a odpoledne Drobka lízlo předjíždějící auto v protisměru, vohnul mu stupačku, padák na PAVovi, zmastil nohu a prdlo spojkový lanko. Zastavili sme na rozdejchání a na jídlo. Drobek pěkne nadával a zbytek vejletu řadil patou. Večer sme se stavili v sámošce pro zásoby a hledat kemp. Bakoun si na tam na parkovišti měnil žárovku a hrabal u mně v kufru neaký věci a nezavřel to po sobě. Takže mi ulítlo víko, naštestí sem jel ještě pomalu a nikdo ho nepřejel. Kemp sme měli pod mostem.
Najeto 325km

Neděle

Vyhrabali sme se před 9. a pokračovali ve stíhací jízdě domu. Dopoledne sme ujízděli před bouřkou. Z čistýho nebe udeřil blesk do pole a zapálil ho, kochali sme se tím při svačine. Byl tam neakej památník. Drobkovi se z motoru začaly ozývat hrozný pazvuky a jelo mu to čim dál hůř. Zastavili sme ve městě na takovym plácku ve stínu a vrtali se v tom. Rozebrali sme levý víko a nic nenašli. Bakoun měl minulej rok stejnej problém a bylo to odcházející středový ložisko, to bysme stejně neopravili a akorát nás dohnala ta bouřka. Spadlo jen pár kapek než sme zas ujeli. 
Kemp sme začli hledat až za tmy. Bloudili sme po různejch polnačkách, všude bylo komárů že nám div nevyrazili oči. Nakonec to padlo na první trošku ucházející místo u kukuřice, všichni toho měli za celej den  plný kecky.
Najeto 369km

Pondělí

Stíhací jízda pokračovala. Ztratil sem brejle, DRko potřebovalo seřídit ventily jak sůl, šly z toho zvuky jako když táhnu přiborník, řetez vytáhlej jak kšandy a napínáky na doraz, ale všechno mi to bylo jedno, už sem měl úplně vymleto. Zastavili sme se na oběd v Rakousku v parku, do Čech sme přijeli až navečer, vzali benzín ...nebo co komu šlo, měli to zlagovaný a když při čepování  pistole vycvakla už nešlo dál čepovat. Tok si dal 3 litry a při dávání oleje na to zapomněl takže si namíchal asi 1:15. A razili sme dom, bylo to už po jedný silnici až do Kolína takže každej svym tempem. Bakoun: ujel jsem 3700km, spotřeboval 144l benzínu. 3,6l oleje, průměrná spotřeba 3,8l/100km.
Najeto 370 km

Celkem 3700 km

Fotky


https://plus.google.com/photos/111463212051279771678/albums/5899022352038938241?authkey=CMvi7tyyr9OKvgE

https://www.facebook.com/ales.drobny/media_set?set=a.10200324313333830.1073741827.1334199021&type=3

http://bakoun.rajce.idnes.cz/Survival_Romania_2013/